pátek 4. listopadu 2011

Pokročilé uchopovací režimy

Pokročilé uchopovací režimy jsou nástroje, která vým umožní zadávat určitá geometricky přesně definovaná místa ještě sofistikovaněji než pomocí klasických režimů uchopování objektů. Zajímavé jsou například režimy "MeziBody" a "PodélČáry" (které jsou mimochodem "zahnízditelné" v běžících příkazech, což znamená, že je můžete spustit pomocí příkazové řádky v průběhu provádění příkazu). Velice užitečné je také uchopování tečny nebo kolmice z křivky (nikoliv na křivku jako u klasických úchopů). Díky tomu můžete například začít kreslit křivku tečně nebo kolmo z jiné křivky v libovolném bodě. Tyto režimy najdete v menu Nástroje > Uchopování objektů. První blok režimů se vztahuje ke klasickým uchopovacím režimům; pod oddělovací čarou se nachází pokročilé uchopovací režimy.



Pro rychlý přístup k pokročilým uchopovacím režimům můžete využít okno klasických uchopovacích režimů (ve spodní části obrazovky Rhina). Stačí při při najetí myší na toto okno podržet klávesu Ctrl. Obsah okna se změní z klasikých na pokročilé uchopovací režimy. Screenshoty pochází z Rhina 5.0.



středa 2. listopadu 2011

Asociativní kóty

Všichni víme, že Rhino nemá asociativní kóty, ale v některých případech si můžeme pomoci malým trikem. Pokud příkazem Skupina seskupíme kóty s kótovaným objektem, můžeme pak objekt editovat například příkazem Měřítko (1D, 2D, 3D...) a kóty se této změně přizpůsobí. Okótovaný model (včetně seskupených kót) na následujícím obrázku byl upraven příkazem Měřítko2D tak, že spodní hrana byla zvětšena z 11 na 13 mm. Všechny kóty se přitom automaticky přepočítaly.



Modelování tří sklenic

V tomto návodu se dozvíte jak vymodelovat tři různě velké sklenice pomocí rotace křivky kolem osy. Pomocí analýzy objemu zjistíme, kolik kapaliny se do sklenic vejde.

Pokud hledáte skript pro Rhino, který umí změnit velikost objektů na požadovaný objem, pak je váš šťastný den! Pascal Golay jeden takový skript zveřejnil na své stránce skriptů...

http://wiki.mcneel.com/people/pascalgolay

Skript se jmenuje "Set Object Volume". Instalace je jednoduchá, soubor s koncovkou *.rvb stačí přetáhnout myší do okna Rhina a pak už můžete spustit nový příkaz "SetVolume". Poté postupujte podle instrukcí v příkazovém řádku.

Paleta Organika

Paleta Organika je pěkná malá (a málo známá) pomůcka, která vám umožní pohybovat s vybranými objekty v jakémkoliv pohledu ve směru os x,y,z. Nemusíte se tedy starat o to, jaký pohled je právě aktivní, na rozdíl od krokování pomocí klávesy Alt a kurzorových šipek.

Tato paleta obsahuje několik tlačítek, která určují směr pohybu ve směru os X, Y nebo Z, nahoru nebo dolů atd. Paletu můžete zapnout v menu Nástroje > Rozvržení nástrojových palet nebo ještě rychleji tak, že kliknete na šedou plochu bez tlačítek v nástrojové paletě (například pod levým vertikálním sloupcem ikon) pravým tlačítkem myši a v seznamu zapnete paletu Organika.



Je užitečná zejména při editaci řídicích bodů. Nejzajímavější nástroje jsou "Zmenšit podél..." nebo "Prodloužit podél...", které vám umožní přesunovat 2 nebo více bodů o stejnou vzdálenost a přitom navzájem opačnými směry. Je to vlastně symetrický přesun vůči globálním osám, viz. následující obázky, na kterých vidíte symetrický přesun čtyř vybraných řídicích bodů v kladném a záporném směru osy X...





Na tomto příkladě jsme si ukázali, jak pohybovat s body symetricky ve směru globálních os. Pokud ale budou body vůči sobě orientovány v jakémkoliv jiném směru, nebudou tyto funkce pracovat tak jak čekáte.

Když podržíte klávesu Shift a kliknete pravým tlačítkem myši na některé tlačítko z palety Organika, tak uvidíte, že jsou to jednoduchá makra, která využívají příkaz Měřítko1D (Scale1D) a jako referenční bod využívají počátek souřadnicového systému. Pokud chcete tyto funkce použít, ale všechny body sa nachází na jedné straně vůči počátku nebo jsou vůči němu umístěny nesymetricky, použijte rovnou příkaz Měřítko1D, přičemž nejdříve najděte bod, který leží uprostřed mezi body, které chcete zmenšovat. Tento postup vidíte na následujících obrázcích. Pro názornost byla nakreslena modrá úsečka a bod v její polovině (tato konstrukce se dá obejít pomocí speciálního jednorázového uchopovacího režimu MeziBody, ale to už zabíháme moc do detailů, podrobnosti se můžete dozvědět na našem školení :) Střed této úsečky byl použitý jako střed zmenšování v příkazu Měřítko1D, jako 1. referenční bod jsme uchopili konec modré úsečky a druhý referenční bod můžete zvolit kdekoliv.



úterý 1. listopadu 2011

Skenování a reverse engineering

Mou prací je zajišťování technické podpory Rhina.
Často se přitom setkávám s požadavkem: "Mám laserový sken součásti v polygonových sítích a potřebuji je převést na NURBS plochy". To je často náročná a zdlouhavá úloha, ale můžete ji zvládnout i pomocí nativních nástrojů Rhina nebo pomocí některého zásuvného modulu pro reverse engineering.

Před pár lety jsem sepsal dokument, který tento postup popisuje a vychází pouze z nativních příkazů Rhina. Obsahuje i analýzu sítě pro určení techniky pro její vyčištění. Jakmile je síť vyčištěná a je vodotěsně uzavřená, je připravena pro rapid prototyping (3D tisk).
Druhá část dokumentu popisuje ruční reverse engineering NURBS ploch z polygonových sítí. Dokument je v angličtině.

http://download.rhino3d.com/download.asp?id=ScanCleanupRemodel

- John Brock, McNeel&Associates

Aktivace uchopování

Toto je starý tip, ale zjistili jsme, že mnoho lidí o tom nemá ani zdání - když kliknete pravým tlačítkem myši na jakékoliv políčko s uchopovacím režimem (paleta uchopovacích režimů se obvykle nachází ve spodní části obrazovky a pokud ji máte vypnutou, zobrazíte ji kliknutím na políčko Uchop ve spodním stavovém řádku), vypnou se všechny uchopovací režimy kromě toho, na který jste kliknuli - jinými slovy pravým tlačítkem myši zanete jeden režim a vypnete všechny ostatní, aniž byste je museli vypínat jeden po druhém.

Zapnutí historie v Rhinu 4

V Rhinu 4 je záznam historie standardně vypnutý. Chcete-li historii zaznamenávat, klikněte na políčko Zaznamenávat historii ve spodní části obrazovky. Záznam bude platný pouze pro jeden následně provedený příkaz a poté se opět automaticky vypne, takže byste tuto akci museli opakovat před spuštěním každého příkazu, pro který byste chtěli historii zaznamenat. Pokud je text 'Zaznamenávat historii' zobrazen ve stavovém řádku tučně, je záznam historie zapnutý. Pokud chcete přinutit Rhino, aby vždy zaznamenávalo historii u příkazů, které historii podporují, klikněte na políčko Zaznamenávat historii pravým tlačítkem myši a v roletovém menu, které se objeví, zatrhněte položku 'Vždy zaznamenávat histori'. Všimněte si, že se v tomto menu nachází ještě další možnosti pro práci s historií. Tyto volby lze nastavit také v příkazovém řádku prostřednictvím příkazu Historie.

Pokud má příkaz zaznamenat historii, stačí, když záznam historie zapnete až před dokončením příkazu - například je v pořádku, když v příkazu Potáhnout zapnete historii až v okamžiku, kdy už příkaz běží a je zobrazeno dialogové okno tohoto příkazu. V nápovědě Rhina pod heslem History najdete seznam příkazů, které historii podporují.